Poprvé pečujeme o mláďata vyder. Ve stanici máme sourozence z Uhříněvsi

Začátkem března jsme do naší Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy přijali dva velmi vzácné savčí pacienty. Jde o dvě malá nesamostatná mláďata chráněné vydry říční, která se našla bez matky u Říčanského potoka v Uhříněvsi na jihovýchodě Prahy. Nejsou to první vydry, o které se staráme, již v minulosti jsme ve stanici několik dospělých zraněných vyder krátce ošetřovali. Vydří mláďata – a navíc sourozence – máme ale v péči úplně poprvé.

Když na naši pohotovostní telefonní lince v pondělí 6. března ráno volající nahlásil nález mláděte vydry říční v Uhříněvsi, nejprve jsme se domnívali, že nejspíš půjde o omyl. Tipovali jsme to spíše na kunu skalní, což se nám již také několikrát stalo. Nicméně fotografie, kterou jsme vzápětí obdrželi, potvrdila, že se skutečně jedná o malé mládě vydry, staré přibližně 6 týdnů. Ihned jsme na místo nálezu vyrazili a samečka vydry odvezli do stanice. Mládě bylo zjevně vyčerpané a hladové, naštěstí však ne příliš podchlazené či zraněné. Umístili jsme jej na vyhřívací podložku a po chvíli mu zkusili nabídnout potravu. Avšak malá vydra, ač očividně vyhládlá, nabízenou potravu nechtěla. Zapátrali jsme tedy v literatuře a poradili se s odborníkem ze Záchranné stanice Pavlov, kde se na péči o vydry specializují. Malé vydry prý nejvíce milují pstruhy, a tak jsme rychle sehnali filety ze pstruha a spolu se speciálním mlékem pro štěňata namixovali tzv. fish soup (dle odborné literatury) a nabídli ji vydřímu mláděti v kojenecké lahvi s dudlíkem. A to už bylo o moc lepší! Mládě se do jídla k naší velké radosti s chutí pustilo. Jakmile se pořádně nakrmilo, zavrtalo se do vyhřívané podestýlky a konečně si mohlo odpočinout.

Jaké bylo ale naše překvapení, když jsme v podvečer téhož dne dostali telefonické hlášení o nálezu dalšího vydřího mláděte, a to ve stejné lokalitě, na místě vzdáleném jen asi 200 metrů od nálezu první malé vydry. Bylo zřejmé, že jde o sourozence. Jejich matku nejspíš musela potkat nějaká tragická nehoda, protože takto malá vydří mláďata by sama od sebe rodnou noru opustila právě jedině tehdy, pokud se k nim jejich matka nevrátila a ona by měla hlad. Také druhé mládě bylo vyčerpané a hladové, ale jinak v pořádku. Oproti prvnímu nalezenci bylo o něco menší. Tentokrát se totiž jednalo o samičku.

Nález druhé malé vydry

Že se našlo i druhé vydří mládě, pro nás byla vlastně skvělá zpráva. Vydry totiž obvykle mívají dvě mláďata, a tak jsme mohli doufat, že žádné další bezprizorní mládě už venku bez pomoci nezůstalo. Že nyní mohou sourozenci vyrůstat ve stanici spolu, je pro jejich další správný vývoj také zásadní. Mláďata vyder jsou, stejně jako většina ostatních savčích mláďat, v raném věku velmi náchylná k ochočení. Pokud by u nás mládě vyrůstalo samo, navzdory všem opatřením, která běžně děláme, by k nám téměř jistě více přilnulo a ochočilo se. U dvou stejně starých mláďat je riziko ochočení daleko menší a jejich úspěšný návrat do volné přírody je tak pravděpodobnější a snazší.

A jak se daří vydřím sourozencům teď? Obě mláďata dobře prosperují a díky vydatné stravě přibývají na váze. Pečuje o ně pouze jedna z našich ošetřovatelek, aby si mláďata zvykla případně pouze na ni, ale už na nikoho dalšího. Podobný postup dodržujeme u většiny savčích mláďat. Je to základní ošetřovatelské opatření, které nám pomáhá předcházet jejich ochočení.

Protože ale naše záchranná stanice nedisponuje vhodným venkovním zařízením pro odchov vyder, jehož součástí musí mimo jiné být i adekvátně velká vodní nádrž s živými rybami, čeká vydří sourozence v blízké době přesun do Záchranné stanice Pavlov, kde jsou na záchranu vyder vybaveni. Tam naše vydry dorostou a až budou zcela soběstačné, vrátí se zpátky do volné přírody.

Vydry říční patří mezi silně ohrožené živočichy, v minulosti byly téměř vyhubeny. Nyní však i díky přísné ochraně jejich populace roste a nález mláďat narozených v Praze je toho dokladem.