Stanice loni přijala 7 684 živočichů, o 892 více než 2024. Byl to rok hmyzožravých savců

Minulý rok byl opět rekordní, již sedmým rokem naše Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy překonala hranici 5 000 přijatých zvířat. V roce 2025 jsme přijali 7 684 živočichů, o 892 zvířat více než v roce předchozím. Naši pacienti patřili ke 147 druhům – tři čtvrtiny tvořili ptáci, čtvrtinu savci (1 % plazi a obojživelníci). Každý rok pozorujeme výrazně početnější skupiny některých druhů, jiné naopak přijímáme vůbec poprvé. V roce 2025 to byly hned čtyři nové druhy a zároveň jsme zaznamenali vyšší podíl zvláště chráněných živočichů. Zajímavý je také výrazný nárůst počtu přijatých hmyzožravých savců. Rekordní počet pacientů se přitom pojil s jednou z největších změn v historii stanice – návratem do Jinonic a otevřením zcela nového léčebného areálu.

Naše stanice se v roce 2025 přestěhovala ze svého dočasného působiště v areálu Zahradnictví Ďáblice v Praze 8 na své původní místo v Praze 5 – Jinonicích do zcela nového léčebného areálu nedaleko Prokopského údolí. Právě zde stanice v roce 2012 zahájila provoz v provizorních podmínkách a kde řadu let fungovala, vyrostlo v letech 2023–2024 nové moderní zařízení uzpůsobené pro komplexní péči o zraněná a jinak handicapovaná volně žijící zvířata, jaké hlavnímu městu dosud chybělo. Nová nemocnice pro divoká zvířata, která vznikla po mnoha letech příprav, odpovídá všem evropským standardům a usnadní jak léčbu a rehabilitaci zraněných a jinak postižených zvířat, tak jejich vypouštění zpět do volné přírody. Vybudování tohoto zařízení bylo jednou z nejvýznamnějších investic hlavního města v oblasti životního prostředí a jeho ochrany v posledních letech.

A jak vypadala skladba pacientů v záchranné stanici v roce 2025? Přehled přinášejí následující data.

V roce 2025 jsme přijali 7 684 živočichů, o 892 zvířat více než v roce předchozím. Naši pacienti patřili ke 147 druhům – tři čtvrtiny tvořili ptáci, čtvrtinu savci (1 % plazi a obojživelníci). Zvířata se k nám nejčastěji dostávala kvůli zranění (38 %), další velkou skupinou byla malá, nesamostatná mláďata (32 %). Celkem 13 % zvířat bylo vysílených, 8 % někde uvízlo nebo spadlo, například do různých šachet nebo světlíků. Za 9 % příjmů byly jiné důvoduy (např. infekce, otrava či proniknutí do budovy). Z čísel je patrné, že více než třetinu případů stále tvoří přímé následky střetů s lidským prostředím. Ještě výrazněji se ale do celkových statistik promítá každoroční sezóna mláďat.

Uvíznutá kavka z Prahy 6 |Zachráněná srna po autonehodě | Racek se zlomeným křídlem po nárazu | Dronem předcházíme zraněním | Obojživelníci a plazi v péči

Nejvíce práce jsme měli tradičně na přelomu jara a léta, kdy vrcholí sezona mláďat. Od května až do července jsme přijali více než 1 000 živočichů za měsíc. Během května jsme přijali 1 118 pacientů, v červnu 1 183 a v červenci 1 174. Právě toto období rozhodujícím způsobem ovlivňuje celoroční statistiky. Většina pacientů se k nám každoročně dostává hlavně v prvních měsících svých životů. Mláďata a mladí jedinci tvořili 68 % všech přijatých pacientů (o 445 více než v roce 2024):

• mláďat bylo 48 % (3 695),
• 20 % živočichů bylo ve věku do jednoho roku (1 510),
• a 32 % pacientů již dosáhlo dospělosti (2 479).

Vedle vysokého počtu mláďat byl rok 2025 výjimečný také podílem zvláště chráněných druhů.

Více než 10 % všech přijatých živočichů spadalo do této kategorie. Nejpočetněji zastoupeni byli netopýři, nejvíce vzácní (spadající do kategorie „kriticky ohrožený“) byli sokol stěhovavý, orlovec říční, netopýr dlouhouchý, netopýr vousatý a užovka podplamatá. Předchozí roky jsme přijali aspoň jeden druh, který jsme ještě nikdy předtím v péči neměli. V roce 2025 jsme poprvé za naši 14letou historii přijali rovnou čtyři druhy: orlovce říčního, slučku malou, netopýra stromového a čápa černého. Tento silně ohrožený druh čápa v Praze nehnízdí, ale v jejím okolí ano. Setkání s ním je tedy v našich podmínkách výjimečná, neboť čápi černí jsou daleko více plaší, než čápi bílí a setkat se s nimi můžeme hlavně v lesích. To potvrzuje i nález našeho pacienta, odrostlého mláděte čápa černého, který se našel v Klánovickém lese. Byl pohublý a z důvodu mnohačetných zlomenin, které utrpěl patrně ještě na hnízdě, nemohl dobře létat, tak jsme se ho ujali.

Celková čísla jsou rekordní, ale neméně zajímavé je meziroční srovnání jednotlivých druhů.

U většiny z nich se počty výrazně neliší, objevilo se však několik nápadných výjimek. Výrazný nárůst byl v roce 2025 u ježků východních, netopýrů, holubů domácích a holubů hřivnáčů a u zajíců.

Druhy, u kterých byl v roce 2025 výrazný nárůst oproti roku 2024, jsou: ježek východní (806 oproti 605), netopýr pestrý (128 oproti 59), netopýři celkově (281 oproti 174), holub domácí (2013 oproti 1530), holub hřivnáč (1058 oproti 936), zajíc polní (284 oproti 201).

Ptáci tvořili cca tři čtvrtiny přijatých živočichů, savci zbývající čtvrtinu. Kromě ježků byli mezi savčími pacienty například zajíci polní, veverky obecné či různé druhy netopýrů a ježků. Z ptačích zástupců jsme v roce 2025 přijali například kachny divoké, rorýsy obecné, kavky obecné, volavky popelavé, labutě velké, rehky zahradní, různé druhy sýkor a dalších druhů. Množství přijatých holubů se zvětšuje patrně spolu s tím, jak roste povědomí lidí o jejich složité situaci zapříčiněné domestikací divokých jedinců a jejich pozdějším opětovným částečným zdivočením. Pražané holuby vnímají pozitivněji než dříve, a když někdo najde zraněného jedince, hledá pro něj pomoc. Stejně tak se postupně šíří informace, že naše stanice je ochotná holubům pomáhat, a proto se na nás nálezci v takových případech obracejí.

U zajíců polních pravděpodobně sehrály hlavní roli příznivé klimatické podmínky. Jaro přišlo poměrně brzy a nenarušilo jej žádné delší ochlazení. Zajícům se tedy dařilo a to se odrazilo i v počtu mláďat, která se dostala do naší péče. 

Rok hmyzožravých savců

Zajímavý je výrazný nárůst počtu přijatých ježků východních a netopýrů. Zatímco u ježků se to týkalo pouze jednoho ze dvou druhů (ježků západních jsme přijali naopak o něco méně než v roce 2024), u netopýrů je zvýšený příjem patrný napříč druhy (i když nejvýraznější je u netopýra pestrého).

Co způsobilo nárůst počtu přijatých hmyzožravých savců?

Nabízí se vysvětlení, že se jim v uplynulé sezoně jednoduše dařilo lépe, měli více mláďat, a tak se i k nám dostalo více jedinců. Tomu by nasvědčoval fakt, že v případě ježků je nárůst zaznamenán pouze u ježka východního, který v našich podmínkách může mít až dva vrhy, a je tedy schopen více reagovat na příznivé či naopak nepříznivé podmínky.

Této teorii však odporuje několik skutečností:

• Dospělí v nesnázích: Do nesnází a tedy i do naší péče se dostávali i dospělí živočichové. Ze všech přijatých ježků tvořili dospělí kolem třetiny případů (28 %, u východních, 35 % u západních) a v případě netopýrů bylo dospělých dokonce 75 %.
• Náročné bylo i léto: Dospělí ježci a netopýři se k nám dostávali nejen na jaře, kdy bývají zesláblí po zimním spánku, ale i v létě, kdy by měli mít potravy teoreticky dostatek. V letních měsících jsme přijali 69 dospělých ježků a 44 dospělých netopýrů.
• Vysílení: Hlavní příčinou příjmu u dospělých ježků a netopýrů bylo vysílení – u ježků v 54 % případů (2. nejčastější příčinou bylo zranění, 33 %), u netopýrů v 56 % případů (2. nejčastější příčinou bylo proniknutí do budovy, 36 %).

Souhrn těchto dat však spíše než o „úspěšné sezoně“ vypovídá o hlubším problému v krajině. Vzhledem k velkému počtu vysílených dospělých jedinců to vypadá na na nedostatek potravy. Vědecká pozorování z posledních let ukazují na alarmující úbytek hmyzu v Evropě. Problémy našich hmyzožravců jsou toho pravděpodobně důkazem.

Zatímco některé druhy oproti předchozímu roku přibývaly, u jiných jsme zaznamenali výrazný pokles. Nejvíce je to patrné u jiřiček a labutí. V případě jiřiček byl extrémní rok 2024. Tehdejší intenzivní zářijové deště vyčerpaly velké množství mladých ptáků a naši pomoc potřebovalo 226 jiřiček. V roce 2025 se tak jejich počet v naší péči vrátil k „normálu“. Přijali jsme 46 jiřiček, což je podobné jako v předchozích letech bez povodní a jiných mimořádných událostí. U labutí je však pokles dramatický (z 66 na 30) a potvrzuje dlouhodobý trend – labutí každý rok přijímáme méně a méně. Bohužel se zdá, že za tím nejsou jen přírodní příčiny (ptačí chřipka), ale i lidský faktor. Policie momentálně prověřuje podezření, že labutě v Praze někdo nezákonně odchytává.

Rekordní rok 2025 tak nepřinesl jen radost z nového areálu, ale i nové výzvy – vyšší počty pacientů, náročnější případy i rostoucí finanční náklady na péči.

Provoz záchranné stanice pro zraněné živočichy je finančně velmi náročný. Proto jsme vděční za každou takovou pomoc. Naši stanici je možné finančně podpořit dvěma základními způsoby – formou sponzorství (či finančního příspěvku na konkrétní sbírku) nebo formou adopce jednoho z našich trvale handicapovaných zvířat, která se už nemohou vrátit zpět do volné přírody.

Děkujeme všem, kteří nám pomáhají – ať už finančně příspěvkem na náš transparentní účet 000000-5918916349/0800, materiálními dary nebo jako dobrovolníci, velmi si vaší pomoci vážíme. Pokud se vám práce naší záchranné stanice líbí, můžete nás rovněž podpořit. Veškeré informace najdete v sekci Sponzorství a adopce.

 Díky vaší podpoře můžeme každoročně vrátit mnoho zvířat zpět do volné přírody.