Prasata divoká jsou součástí české přírody a běžně se vyskytují také na  území Prahy. Vyhovuje jim zdejší pestrá krajina, dostatek úkrytů i potravy, kterou zde nachází během celého roku. Setkání s nimi tedy není ničím výjimečným. 

Útočiště jim poskytují nejen lesní porosty a husté křoviny, ale také zarostlé pozemky nebo zahrádkářské kolonie. Živí se  žaludy, bukvicemi, ořechya dalšími plody a semeny i zemědělskými plodinami či jejich zbytky. K lidským obydlím je tak mohou přilákat i zahrady s ovocem, zeleninou nebo kompostem či nelegální skládky bioodpadu. 

Prasata se rychle rozmnožují a zároveň v Praze nemají žádného přirozeného predátora.  Když je jejich populace pro určité území příliš velká, mohou způsobovat značné škody. Při hledání potravy rozrývají travnaté plochy a poškozují výsadby, oplocení i zahrady. Pochopitelně se pak zvyšuje také riziko střetů s lidmi nebo psy. Proto je nutné jejich stavy usměrňovat lovem.

Regulace divokých prasat v Praze

Způsob regulace se liší podle toho, zda se zvěř nachází na honebních, nebo nehonebních pozemcích. Na honebních pozemcích zajišťují regulaci početních stavů uživatelé honiteb. Na nehonebních pozemcích řeší situaci vlastník pozemku.

Lesy hl. m. Prahy zastupují hlavní město Prahu jako vlastníka městských pozemků a na základě povolení příslušného orgánu státní správy myslivosti pověření pracovníci organizace regulují stavy divokých prasat. Využíváme k tomu lov odstřelem i speciální odchytové klece, které jsou vhodné především v obydlených oblastech.

Regulaci komplikuje schopnost divokých prasat rychle reagovat na změny ve svém okolí. Jsou inteligentní, dobře se přizpůsobují, a pokud zjistí, že jim na určitém místě hrozí nebezpečí, dokážou měnit své trasy i lokality, kde hledají potravu a úkryt.

Cílem regulace je udržet počet divokých prasat na přijatelné úrovni a zároveň zajistit bezpečí lidí, kteří pražskou přírodu navštěvují. Nejde o jednorázovou akci, ale o dlouhodobou a průběžnou činnost.

Jak můžete pomoci?

Důležité je nenechávat v blízkosti zástavby žádné zbytky potravin ani bioodpad. Snadno dostupná potrava může divočáky lákat stále blíže a blíže k lidským obydlím.

Pes by měl být při pohybu v lesích a lesoparcích vždy pod vaší kontrolou. Volně pobíhající pes může divočáka vyrušit nebo pronásledovat a vyvolat nebezpečný střet, zvlášť pokud narazíte na bachyni se selaty.

Pokud se s divokým prasetem setkáte, zachovejte klid, nepřibližujte se k němu a ponechte mu dostatek prostoru k úniku. Zvíře zpravidla samo odejde.