Nejproduktivnější pražský sokol se vrátil do přírody, čekaly na něj dvě samice

V úterý 10. března jsme v Malešicích vypustili sokola stěhovavého, který se v naší Záchranné stanici hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy 18 dní zotavoval po celkovém vysílení. Desetiletý samec kriticky ohroženého druhu byl v Malešicích nalezen na zemi, vyčerpaný a neschopný letu. Odhalili jsme u něj staré zranění křídla, které pravděpodobně utrpěl při nárazu do nějaké překážky, aktuálně jej ale limitovala především jeho špatná kondice a chybějící energie. Bylo přitom naprosto zásadní, aby se zotavil co nejdříve – podle ornitologického kroužku jsme zjistili, že se jedná o sokola, který v Praze od roku 2013 pravidelně hnízdí, a to dokonce se dvěma samicemi zároveň. Na jeho návrat tak nedočkavě čekaly hned dvě sokolí partnerky. Podle ornitologa Dušana Raka, který výskyt sokolů v hlavním městě dlouhodobě sleduje, tento sokol celkem odchoval již více než 20 mláďat a je to tak vůbec nejproduktivnější sokol v Praze.

Sokolí sameček se vylíhl v roce 2010 v Německu, kde byl ještě jako mládě okroužkován. Od roku 2012 je pozorován v Praze. V roce 2013 zde poprvé úspěšně zahnízdil a spolu s partnerkou odchoval jedno mládě. Od té doby zde hnízdí každý rok. Nyní hnízdí se dvěma samicemi paralelně, na komíně spalovny v Malešicích a na komíně teplárny v Michli. Ačkoli ne vždycky jsou oba páry úspěšné, několikrát se to již povedlo a sokolí samec tak pečoval o mláďata v jednom i ve druhém hnízdě zároveň.

První týden po příjmu do záchranné stanice byl vysílený sokol umístěn ve vnitřní vytápěné místnosti v ubikaci s omezeným pohybem, kde nabíral potřebnou sílu. To se naštěstí i díky jeho značnému apetitu rychle dařilo. Poté jsme jej přesunuli do venkovní rozlétávací voliéry, aby před vypuštěním trénoval kondici. Jakmile se zotavil, rozhodli jsme se jej bez jakýchkoli odkladů vrátit zpět do přírody. Protože na něj na dvou hnízdech čekaly jeho dvě partnerky, nechtěli jsme promeškat ani jeden den.

Jelikož se jednalo o zástupce kriticky ohroženého druhu, a navíc významného představitele velice malé pražské sokolí populace, přizvali jsme k vypuštění ornitology Dušana Raka, který se dlouhodobě věnuje ochraně dravců a průběžně monitoruje všechna sokolí hnízda v Praze, a RNDr. Lubomíra Peškeho, jenž je uznávaným odborníkem na satelitní telemetrii živočichů. Ornitologové pro sokola zajistili satelitní vysílač, jímž jsme ptáka před vypuštěním vybavili. Díky tomu bude možné sledovat a zmapovat jeho další pohyb a eventuálně jej dohledat a pomoci v případě, že by u zvířete nastaly nějaké další komplikace. Satelitní telemetrie je metoda sledování pohybu zvířat pomocí vysílače připevněného na jejich těle. Používá se pro výzkum migračních tras živočichů, pro studium jejich chování a také pro monitoring živočichů vypouštěných ze záchranných stanic s cílem získat zpětnou vazbu o tom, jak proběhlo jejich opětovné zapojení do přírody.

Sokola se satelitním vysílačem jsme vypustili v blízkosti jednoho z jeho hnízdišť. Doufáme, že jeho návrat bude úspěšný a společně se svými sokolími partnerkami odchová další mláďata, která posílí populaci tohoto vzácného a přísně chráněného druhu. Sokol stěhovavý v druhé polovině 20. století téměř vyhynul a z české přírody na dlouhá desetiletí úplně zmizel. Počty sokolů kriticky poklesly v důsledku úbytku a znečištění jejich přirozeného prostředí. Zásadní negativní roli sehrálo zejména nadměrné používání pesticidů v zemědělství. Díky zákonům na ochranu přírody, zákazu používání některých toxických látek a záchranným programům ornitologů se od devadesátých let minulého století sokol stěhovavý do české přírody opět pomalu vrací.