Lesy dlouhodobě trápí chalara. Nekrózu jasanů způsobuje houbové onemocnění

Lesy dlouhodobě trápí chalara. Nekrózu jasanů způsobuje houbové onemocnění

Zdravotní stav pražských lesů daleko častěji ovlivňují nepříznivé klimatické podmínky, zejména dlouhodobá sucha. Zvyšuje se riziko výskytu invazivních škůdců, kterým oslabené dřeviny více podléhají. Zásadní roli hraje nedostatek vláhy v prvních měsících vegetační sezóny, který stromům pomáhá později lépe čelit nepříznivému stresu. Pražské lesy trápí také různé invazní patogeny, které napadají již oslabené stromy, v posledních několika letech je to zejména onemocnění nekróza jasanů (Chalara fraxinea). Nejvíce nahodilých těžeb v loňském roce bylo právě na napadených jasanech. Další listnáče napadá například tracheomykóza na dubech (rod Ophiostoma) a tzv. sazná nemoc kůry na javorech (Cryptostroma corticale).

Nekrózu na jasanech způsobuje houbové onemocnění

Nekrózu na jasanech způsobuje vřeckovýtrusá houba voskovička jasanová (Hymenoscyphus fraxineus) zavlečená z východní Asie. Někdy je možné se setkat i s názvem chalara, pod tímto názvem bylo popsáno nepohlavní stadium této houby – Chalara fraxinea. V České republice se začala více vyskytovat po roce 2003. Toto houbové onemocnění je rozšířeno takřka po celém území České republiky a Evropy. Šíří se jak v lesních porostech, stromořadích podél cest, tak i na volně stojících solitérních stromech ve volné krajině i ve městech. Onemocnění se projevuje nejprve hnědými až černavými nekrózami a lézemi na kůře větví a kmene, nejčastěji v okolí pupenů. Odumírají zejména jednoleté a dvouleté přírůsty a koruna napadených stromů prosychá.

Hrozí nebezpečí pádu stromů. Jediným řešením je kácení

Napadené stromy jsou oslabené a podléhají infekci dalších hub, jako je např. václavka, které způsobí rozsáhlé poškození kořenů stromů nebo jejich vyvrácení. Stromy, na kterých ještě nemusí být onemocnění na první pohled vidět, již jsou pak náchylné k vyvrácení a hrozí nepředvídatelné pády. Stávají se  tak velmi rizikovými. V současné době není známa obrana proti této nemoci, napadené stromy se tedy většinou musí z důvodu bezpečnosti návštěvníků pokácet.

V roce 2025 jsme v nahodilé těžbě, kterou reagujeme zejména na zdravotní či bezpečnostní problémy, zasahovali ze 70 % u listnatých dřevin. Přes polovinu celkového objemu nahodilé těžby listnatých dřevin v roce 2025 tvořily chalarou napadené jasany. Nejvíce postižené lokality evidujeme v Divoké Šárce, Oboře Hvězda, Kunratickém lese, Modřanské rokli a Satalické bažantnici.

Přes polovinu zásahů v listnatých porostech bylo v roce 2025 na jasanech.

V roce 2024 jsme nejvíce zasahovali v lesním úseku Šárka, v roce 2025 to byla Chuchle.

Secret Link